Vzpomínkové verše pro zesnulé: Katalog citátů na parte
Vzpomínkové verše bývají součástí smutečního oznámení a kondolenčních projevů nebo je nacházíme na stuhách pohřebních věnců. Nejkrásnější je vždy vzpomínka psaná od srdce, neuškodí ji však doplnit o báseň, úryvek z bible, nebo smuteční citát, který se vám zdá nejvýstižnější.
Víme, jak náročný bývá čas kolem plánování pohřbu, a proto přinášíme seznam smutečních veršů.
Najde zde také verše, které pro vás můžeme vytisknout na parte, nebo na smuteční stuhy a další dekorace.
Přinášíme vám vzpomínkové citáty rozdělené v těchto kategoriích:
- smuteční verše na vzpomínku
- smuteční verše na vzpomínku maminky
- smuteční verše na vzpomínku tatínka
- smuteční verše na vzpomínku babičky
- smuteční verše na vzpomínku dědečka
- smuteční verše na vzpomínku dcery a syna
- smuteční verše z bible
Seznam smutečních veršů
Smuteční verše na vzpomínku jsme pro lepší přehlednost rozdělili do více kategorií. Najdete zde smuteční poezii, verše z bible, citáty pro maminku i tatínka, citáty pro babičku nebo dědečka, smuteční verše pro děti a další vzpomínkové texty.
A láska zůstala –
ta smrti nezná.
Až tady nebudu, zmizí jak sen,
co jsem si ponechal pro sebe jen.
Až tady nebudu, žít bude dál
v druhých, co jsem jim v životě dal.
Co vděkem za lásku a péči Tvou
Ti můžeme dát –
hrst krásných květů naposled,
a pak jen vzpomínat…
Dopracovaly pilné ruce,
utichlo navždy předobré srdce.
Očima drahýma se již nepodíváš,
teď klidným spánkem odpočíváš.
Jak tiše žil, tak tiše odešel,
skromný ve svém životě,
velký ve své lásce a dobrotě.
Klesly ruce pracovité, zemdlené,
ztichlo srdce dobré, znavené,
již je po bolestech, utrpení,
již po životě, je jen rozloučení.
Lásku měl na rtech,
dobrotu v srdci,
poctivost ve své duši.
Zvykli jsme si na život ve dvou
a jeden pro druhého…
Bylo to hezké a bylo nám
spolu dobře.
Mnoho jsem trpěl,
ale bez reptání.
Odcházím, neplačte,
jen někdy vzpomeňte.
Posílám pozdrav poslední…
všem, kdo měl mne rád,
mně se víc nerozední,
já budu spát.
Pracoval vždy do únavy,
klidu sobě nedopřál.
Srdce jeho zlaté bylo,
každému jen blaho přál.
Za vše dobré, co vykonal,
tichý spánek buď mu přán.
Po pilné práci klesla Tvoje hlava,
Tys úkol svůj již dokonal.
Teď můžeš jenom klidně spáti
a vděčně budou vzpomínati
ti, kterés tolik miloval.
Smrt přešla kolem.
Život jde dál.
Rozprostřel závoj protkaný bolem,
v něm ukryt je žal.
Za všechnu lásku a péči Tvou,
co s vděkem dnes Ti můžeme dát…
hrst krásných květů na pozdrav
a pak již jen vzpomínat.
Neplačte drazí, že odcházím spát,
jak pokynul mi Osud.
Ve věčné noci bude se mi zdát,
že žiji s Vámi dosud.
Neplačte, že jsem odešel,
ten klid a mír mi přejte,
jen věčné světlo vzpomínky
mi stále zachovejte.
Odešel’s, drahý,
bez slůvka rozloučení,
tak náhle –
že těžko k uvěření…
Úsměv měl na rtech,
dobrotu v srdci,
lásku v duši…
Po krátkých cestách
chodili jsme spolu,
na dalekou
odešel jsi sám.
Spi tiše tichounce,
dnes dosnils života bludný sen
a cestou bolesti odešels tam,
kde mír a láska jen.
Nezemřel.
Spí, má-li sen, je krásný,
zdá se mu o těch, které miloval
a kteří milovali jeho.
Na shledanou, drahý, na shledanou
zůstaneš mi v srdci na věky.
Rozejdeme se, není na vybranou.
Svede nás až zítřek daleký.
Až té trávy neseté,
na mém hrobě rozkvete,
čípak vy, mé rodné brázdy,
čípak vy jen budete.
Kdo tu bude u vás stát,
kdo vás bude míti rád,
kdo vás přijde, rodné brázdy,
kdo vás přijde zaorat
Smuteční verše – pohřební služba pegas Pegas:
Tyto verše běžně tiskneme na smuteční oznámení, stuhy a pohřební dekorace i další pohřební zboží.
B01
Já jsem vzkříšení a život, praví Pán,
kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít,
a žádný, kdo žije a věří ve mne,
neumře navěky.
Jan 11, 25‒26
B02
Buď vůle Tvá…
Mt 6, 10
M01
Nezemřel jsem, neboť vím,
že budu žít stále v srdcích těch,
kteří mne milovali.
M02
Neplačte, že jsem odešel,
ten klid a mír mi přejte
a vzpomínky jen v srdci svém
mi stále zachovejte.
M03
Nezemřel.
Spí. Má-li sen, je krásný.
Zdá se mu o těch, které miloval
a kteří milovali jeho.
M04
Tys odešel a není slov,
jak poděkovat za Tvou lásku,
za Tvou péči, za Tvou starost.
M05
Úsměv měl na rtech,
dobrotu v srdci,
lásku v duši.
M06
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, drahý tatínku,
za všechno vřelý dík.
M07
Odešels navždy ‒
navždy zůstaneš v našich srdcích.
M08
Za všechnu lásku Tvou,
za každé pohlazení,
děkujeme Ti, tatínku,
v bolestném rozloučení.
M09
Jak tiše žil, tak tiše odešel,
skromný ve svém životě,
velký ve své lásce a dobrotě.
M10
Odešel jsem od Vás,
kteří jste mě rádi měli,
aniž by rty mé,
Vám sbohem zašeptaly.
O01
Osud mi pokynul a já musím jít,
s láskou se s vámi loučím,
nechávám vás tu dále šťastně žít.
O02
Za všechnu lásku a péči Tvou,
co dnes Ti můžem dát?
Hrst krásných květů naposled
a pak jen vzpomínat…
O04
Loučím se s Vámi, přátelé milí,
ruky stisk dnes už Vám nemohu dát,
srdce mi dotlouklo, odešly síly,
loučím se se všemi, kdo měl mě rá
Kdo umírá – neodchází navždy,
zůstává stále živý ve vzpomínkách těch,
kteří ho měli rádi.
Ten nezemřel, kdo v srdcích
našich žije…
Zhasly oči, které vždy s láskou
na nás hledívaly…
Za Tvoji velkou lásku k nám
věčný klid a mír buď Tobě dán.
Kdo byl milován,
nebude nikdy zapomenut.
…a láska zůstane, jež smrti nezná.
Odešel dobrý člověk.
To shořela jen bolest,
jen utrpení těla, v
však moje láska k Vám,
ta nezemřela.
Když se naplní čas, člověk odchází.
Žije v nás, v našich myšlenkách
a vzpomínkách.
Kdo žil pro jiné,
nežil marně.
Lidé, měl jsem Vás rád…
Loučím se s Vámi, přátelé milí,
ruky stisk dnes už Vám nemohu dát,
srdce mi dotlouklo, odešly síly,
loučím se se všemi, kdo měl mne rád.
Ještě jedenkráte vyjít do polí,
ještě jednou moci potěšit se jarem,
vidět louky kvést a zlátnout obilí,
ještě rozloučit se s životem jak darem…
Dotlouklo srdce šlechetné,
které nás tolik milovalo.
… a lesy budou dále v slunci snít
a vody třpytit se ve svitu hvězd.
Smuteční poezie:
Až umřu, nic na tomto světě
se nestane a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje
v rose jak k ránu květiny.
Jiří Wolker
A za vše, za vše dík.
Za lásku, jaká byla,
za život, jaký byl…
Donát Šajner
Člověk, který si zaslouží
jméno dobrý, je ten,
jehož myšlenky a práce
jsou věnovány spíše jiným
než jemu samému.
Walter Scott
Kdo v srdci žije, neumírá.
František Hrubín
Smrti se nebojím, smrt není zlá,
smrt je jen kus života těžkého.
Co strašné je, co zlé je,
to umírání je.
Jiří Wolker
Ten život stálý boj
a mír jen bezděky,
a smrt jen krátký boj
a poklid navěky
Kollár
Největší poklad na světě
je srdce drahé matky,
a kdo je ztratil, chudý jest,
byť největší měl statky.
Jan Neruda
Není smrti, zůstává věčně živý,
kdo spravedlivý byl a dobrotivý.
František Halas
Jaký úděl umlknout v té chvíli,
odejít a umlčet nemohoucně v okamžiku,
kdy se vyplnily sny,
které jsi vzýval tak vroucně!
Jaroslav Seifert
Byli jsme dva. Dva na vše –
na lásku, na život, na boj i bolest
i na hodiny štěstí.
Dva na výhry i prohry,
na život a na smrt…dva.
Karel Čapek
Zvedám jí ruku. Je v ní chlad,
prsty jsou přitisklé k dlani.
Kytičku chci jí do nich dát,
už naposledy tentokrát.
A ještě se mi brání.
Jaroslav Seifert
Není tu třeba slz a není třeba nářku,
ni pokání a trpkých výčitek.
Vždyť v majestátu smrti
ni zrnko není hany,
je velebný jen klid.
John Milton
Já půjdu tam,
kam všechna pokolení odešla.
A lesy budou stále v slunci snít
a vody dřímat v lesku bílých hvězd.
Julius Zeyer
Ze všeho jediná zbylas nám, matičko,
vychladlé zemi jak podzimní sluníčko,
podzimní sluníčko neslní, nepálí,
přece se zatřesem, když se nám zakalí.
Jan Neruda
Tak krátko šel jsem s vámi,
hle, tu se cesty dělí
a ptáci nad hlavou
mi píseň nedopěli.
Jiří Wolker
Čas, bratr mého srdce, jež jde
a odměřuje mi hodiny bytí,
zaváhá, zhroutí se do tváře mé,
usne a zavoní jak kvítí.
Josef Hora
…jim bylo blaho odpírati sobě
a všechno z lásky dáti pro děti…
Karel Václav Rais
Daleká cesto má,
marné volání…
H. Mácha
Každý z nás musí něco ztratit
a něčeho se vzdát,
je líp se nenavrátit
a jenom vzpomínat.
Jaroslav Seifert
Ale různo, ale různo
dvojí čas nám běží,
přidej živý, jak chceš v běhu,
mrtvý vždy je hrozně vpředu.
Třeba ticho tiše leží.
František Šrámek
I vtiskla matka ret mi na čelo
a řekla: Sbohem.
Jaroslav Seifert
Já půjdu tam,
kam všechna pokolení odešla.
A lesy budou stále v slunci snít,
a vody dřímat v lesku bílých hvězd.
Julius. Zeyer
Až přijde den a budu spát,
přijď na můj hrob se podívat,
jen podívat a neplač moc,
kdo usnul, spí každý rád,
a svatá je ta tichá noc,
když přejde den…
Julius Zeyer
Smuteční poezie – pohřební služba Pegas:
Tyto verše běžně tiskneme na smuteční oznámení, stuhy a pohřební dekorace i další pohřební zboží.
O06
Život měříme skutky,
a ne časem.
Seneca
O07
Žádná smrt nemůže býti zlá,
které předchází dobrý život.
M. Kramerius
Není smrti, je věčně živý,
kdo spravedlivý byl a dobrotivý.
Halas
Bílým šátkem mává,
kdo se loučí,
každého dne se něco končí,
něco překrásného se končí…
Seifert
Tak bylo a bude dál,
kdybys oči vyplakal,
nic na tom nezměníš.
Wolker
Odplouvá vlna,
hory jsou v mlhách –
odešel člověk.
Zpěvy staré Číny
A přišla dlouhá noc –
a po ní žádné ráno…
Scheinpflugová
Kdo v srdcích žije – neumírá…
Hrubín
Já půjdu tam,
kam všechna pokolení odešla,
a lesy budou stále v slunci snít
a vody budou dřímat v lesku bílých hvězd.
Zeyer
Smrti, zápas s tebou je vždy nerovný.
Vítězslav Nezval
Je země mrtvých
a je země těch, kdo žijí;
a mezi nimi láska, to je most,
který všechno přetrvá
a všemu dává smysl.
Wilder
Když kvete vřes, tu víme,
že v žití už jen zbývá
poslední jiskra.
Dopíjíme a přes rameno
se nám dívá stín.
Fráňa Šrámek
Smuteční verše na vzpomínku maminky:
Největší poklad na světě
je srdce drahé matky,
a kdo je ztratil, chudý jest,
byť největší měl statky.
Jan Neruda
Od života pro sebe nic jsi nežádala,
vše jen pro své děti a rodinu,
své zlaté srdce celé jsi nám dala,
věčný klid dejž Bůh Ti v odměnu.
Za předobré srdce mateřské
na světě náhrady není,
proto je tolik bolestné
s maminkou rozloučení.
Zhasly oči plné lásky
naší drahé maminky,
nezhasnou však nikdy na ni
v srdcích našich vzpomínky.
Kdo ztratil lásku matčinu,
ten často na ni v bolu vzpomíná,
vždyť byla to láska nejdražší,
kterou k nám měla jen maminka jediná.
Za tvoji lásku, maminko naše zlatá,
za tvoje velké oběti,
buď Tobě, rodná země lehkou,
toť poslední je přání od dětí.
Zapadlo sluníčko, umřelas mamičko,
odešlas maminko milá.
Slova to nepoví-nikdo se nedoví,
čím jsi nám, maminko, čím jsi nám byla.
Ztichlo navždy srdce zlaté,
zhasl na tvých očích svit.
těžko se nám bude tady,
bez tebe, maminko, žít….
Odešlas, maminko, neznámo kam,
vzpomínka po Tobě zůstane nám,
vzpomínka krásná, maminko milá,
Ty, že jsi pro nás vždycky jen žila.
Odešla jsi od nás, maminko drahá,
jen vzpomínek nám zbylo na tisíc
a srdce svírá krutý bol,
že nevrátíš se nám nikdy víc….
Když umře maminka, sluníčko zajde,
v srdci nám zůstane smutek a chlad,
po širém světě, ach, sotva se najde,
kdo by jak maminka, měl nás tak rád.
Největší láska na světě umírá,
když oko matčino se navždy zavírá.
Nezemřela jsem, neboť vím,
že budu žít stále v srdcích těch,
kteří mě milovali.
Dotlouklo srdce drahé maminky,
odešlo na věčnost spát.
Maminko zlatá,
zůstaneš s námi
ve věčných vzpomínkách.
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, drahá maminko,
za všechno vřelý dík.
Dopracovaly pilné ruce,
utichlo navždy předobré srdce.
Očima drahýma se již nepodíváš,
teď klidným spánkem odpočíváš.
Kdo Tě znal, ten zná naši bolest,
ten ví, co jsme v Tobě ztratili.
V našem srdci žiješ věčně dále,
spi sladce, vždyť se opět shledáme.
Jediná na světě, kdo by ji neměl rád,
jež umí odpouštět a tolik milovat,
na ni nám zůstane nejhezčí vzpomínka,
ta bytost nejdražší – to je Tvá maminka.
Maminko drahá, za všechnu starost,
za všechnu Tvoji práci,
za každičký dech,
jenž patřil jen nám nocí a dnem,
nechť Tě Bůh odmění klidným
a krásným snem.
Smuteční verše pro maminku / ženu – pohřební služba Pegas:
Tyto verše běžně tiskneme na smuteční oznámení, stuhy a pohřební dekorace i další pohřební zboží.
Odešlas navždy –
navždy zůstaneš
v našich srdcích.
Moliére
Za všechnu lásku Tvou,
za každé pohlazení,
děkujeme Ti, maminko,
v bolestném rozloučení.
Navždycky uhasl v Tvých očích svit,
bude se nám, maminko,
bez Tebe těžko žít.
Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte
a vzpomínky jen v srdci svém
mi stále zachovejte.
Zhasly oči plné lásky
naší drahé maminky,
nezhasnou však nikdy na ni
v srdcích naše vzpomínky.
A zase budou kvést růže,
ale beze mne.
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, drahá maminko,
za všechno vřelý dík.
Nezemřela jsem, neboť vím,
že budu žít stále v srdcích těch,
kteří mne milovali.
Úsměv měla na rtech,
dobrotu v srdci,
lásku v duši.
Nezemřela.
Spí. Má-li sen, je krásný.
Zdá se jí o těch, které milovala
a kteří milovali ji.
Smuteční verše na vzpomínku tatínka:
Drahý tatínku, jen jednou
v životě jsi nás zarmoutil,
a to bylo v té chvíli,
kdy jsi nás navždy opustil.
Tatínku drahý, starostlivý,
Tvůj život byl dokonán,
ale láska a vzpomínky
na Tebe zůstanou.
Pracoval vždy do únavy,
klidu sobě nedopřál.
Srdce jeho zlaté bylo,
každému jen blaho přál.
Za vše dobré, co vykonal,
tichý spánek buď mu přán.
Utichlo srdce Tvé šlechetné bytosti,
jež pro nás nejdražším pokladem byla,
nás jsi tu zanechal v zármutku, bolesti,
jen věčná vzpomínka, tatínku drahý,
na Tvoji lásku jak drahokam zbyla…
Umlklo srdce znavené,
přestalo bít,
budiž Ti, drahý tatínku,
za všechno vřelý dík.
Klesly ruce pracovité,
dotlouklo srdce otcovo,
zhasl oka svit, budiž Ti, tatínku,
za všechno vřelý dík.
Ztichlo navždy srdce zlaté,
zhasl na Tvých očích svit,
těžko se nám bude tady
bez Tebe, tatínku, žít.
Za Tvoji lásku, tatínku náš zlatý,
za Tvoje velké oběti,
buď Tobě, rodná země lehkou,
toť poslední je přání od dětí.
Až tady nebudu, zmizí jak sen,
co jsem si ponechal pro sebe jen.
Až tady nebudu, žít bude dál
v druhých, co jsem jim v životě dal.
Po krátkých cestách
chodili jsme spolu,
na dalekou
odešel jsi sám.
Vše zmizí, jen stopy Tvé práce
a lásky zůstanou.
Odešels, táto, bez slůvka rozloučení,
tak náhle, že těžko k uvěření.
Když umře tatínek, slunéčko zajde,
v srdci nám zůstane smutek a chlad.
V tom širém světě sotva se najde,
kdo by jak tatínek uměl mít rád.
Tatíčku starý náš,
šedivou hlavu máš,
dokud jsi byl mezi námi,
stále bylo dobře s námi,
otče náš.
Ztichlo navždy srdce zlaté,
zhasl na Tvých očích svit,
těžko se nám bude tady
bez Tebe, tatínku, žít.
Smuteční verše pro tatínka / muže – pohřební služba Pegas:
Tyto verše běžně tiskneme na smuteční oznámení, stuhy a pohřební dekorace i další pohřební zboží.
Navždycky uhasl v Tvých očích svit,
bude se nám, tatínku,
bez Tebe těžko žít.
Je skončen boj,
ač život měl jsem rád,
jsem v duši spokojen,
a chci jen tiše spát.
Umlklo stromu šumění,
a lístek sotva dýše…
otec dříme krásný sen,
tak tichounce, tak tiše.
Život je tak krásný,
já ho měl tak rád –
proč osud je tak krutý,
a musel mi ho brát.
Úsměv měl na rtech,
dobrotu v srdci,
lásku v duši.
Smuteční verše pro syna:
Přestalo srdíčko tlouci,
přestala ústa se smát,
budeme synáčku drahý,
stále na Tebe vzpomínat.
Naděje naše slib nesplněný,
perutí smrti zastaven skřivánka let,
je marný křik zoufalstvím naplněný,
nemůže nám syna vrátit zpět.
Tak krátko šel s námi,
hle, tu se cesty dělí
a ptáci nad hlavou
mu píseň nedopěli.
Jak v bouři vichr, když zlomí mladý květ,
tak v raném rozpuku mládí,
odešel od nás v nadhvězdný svět,
synáček náš, kterého jsme měli všichni tak rádi.
Smuteční verše pro dceru:
Nikdo nám neřekne,
nikdo nám nepoví,
čím byla dcerunka každému z nás.
Nikdo ji nevrátí,
nikdo ji nevzbudí,
nikdy již nezazní nám její hlas.
Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen věčné světlo vzpomínky
mi stále zachovejte.
Nikdo mne nemusí slzami ctít
a pohřbívat s pláčem.
Když o mně hovoříte
a myslíte na mne,
žiji přece dál…
Smuteční verše pro dědečka:
Přestalo tlouci srdce Tvé znavené,
nebylo z ocele, nebylo z kamene,
bolestí znaveno přestalo bíti,
nebylo léku již, nemohlo žíti.
Přestalo srdíčko tlouci,
přestala ústa se smát,
budeme, dědečku drahý,
stále na Tebe vzpomínat.
Utichlo srdce Tvé šlechetné bytosti,
jež pro nás nejdražším pokladem byla,
nás jsi tu zanechal v zármutku, bolesti,
jen vděčná vzpomínka, dědečku drahý,
na Tvoji lásku jak drahokam zbyla.
Spí sladce v rodné české zemi,
kterou jsi tolik miloval.
Smuteční verše pro babičku:
Já půjdu k branám věčnosti
a šťastna i tou cestou poslední,
vždyť půjdu k Otci, půjdu k domovu,
kde na věky se pro mne rozední.
Ta cesta k smrti není přece zlá,
když Bůh nás vede jejím údolím.
Já často o ní dlouze přemýšlím
a cesty té se nijak nebojím.
Až budu spát,
přijď na můj hrob se podívat,
jen podívat – a neplač moc,
kdo zemřel již, spí každý rád
neb svatá je ta tichá noc,
když přejde den.
Celý svůj život zasvětila práci,
pro rodinu, vnuky, pravnuky,
teď všichni její zlaté srdce ztrácí,
vzpomínat budeme navěky!
Dotlouklo srdce Tvé znavené,
uhasl oka svit,
budiž Ti, babičko,
za všechno vřelý dík.
Smuteční verše z bible:
Blahoslavení čistého srdce,
neboť oni Boha viděti budou.
Mat. 5, 8
I řekl Ježíš:
„Já jsem vzkříšení i život.
Kdo věří ve mne,
byť pak i umřel, živ bude.“
Jan 11,25
Jen láska zůstane,
ta smrti nezná.
1 Kor. 13,8
Dnové moji jsou jako stín nachýlený
a já jako tráva uvadl jsem.
Žalm 102,12
Hospodin jest můj pastýř,
já nebudu míti nedostatku…
Žalm 2, 3, 1.
Já jsem vzkříšení i život.
Kdo věří ve mne,
byť pak i umřel, živ bude.
Jan 11, 23
Člověk marnivostí podobný jest,
dnové jeho jako stín pomíjející.
Žalm 144
Kteří spravedlnosti vyučují mnohé,
skvíti se budou jako hvězdy,
na věčné věky.
Dan. 12, 3
Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví,
kteří v Pánu umírají.
Duch zajisté dá jim,
aby odpočinuli od prací svých,
skutkové pak jejich jdou za nimi.
Zjev. 14, 13
Já jsem cesta i pravda i život.
Žádný nepřichází k Otci,
než skrze mne.
Jan 14, 6
Já vím, že vykupitel můj jest živ,
a že v den nejposlednější nad
prachem mým se postaví.
Job. 19, 25
Uval na Hospodina cestu svou,
slož v něm naději,
on zajisté všecko spraví.
Žalm 37, 5
Nyní pak zůstává víra, naděje a láska.
to tré: ale největší z nich jest láska.
- epištola Pavia ke Kor.
Kap. 13, 13
Vejdeš v šedinách do hrobu,
tak jako odnášeno bývá obilí zralé
časem svým.
Job. 5, 26
Aj na dlaň odměřil jsi mi dnů
a věk můj jest jako nic před Tebou,
jistě žeť není než pouhá marnost
každý člověk, jakkoli pevně stojící.
Žalm 39, 6
„Musíme skrze mnohá soužení vejíti
do království božího.“
Skut. apoštolské 14, 22
Setřel Bůh všelikou slzu
z očí jejích a smrti jíž více nebude,
ani kvílení, ani křiku,
ani bolesti nebude více.
Zjev. 21,.
Štípeni v domě Hospodinově
v síňcích Boha našeho kvésti budou,
ještě i v šedinách ovoce ponesou.
Aby to zvěstováno bylo,
že přímý jest Hospodin, skála má…
Žalm 92, 14-16
Byť se mi dostalo jíti
přes údolí stínu smrti,
nebudu se báti zlého,
nebo Ty se mnou jsi.
Žalm 23,4
Ač tělo i srdce mé hyne,
skála srdce mého a díl můj
Bůh jest na věky.
Žalm 73, 26
A jáť život věčný dávám jim,
a nezahynout na věky,
aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
Zjevení 10,28
Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví,
kteříž v Pánu umírají.
Zjevení 14
„Jáť v pokoji lehnu a
spáti budu; nebo ty, Hospodine,
sám způsobíš mi bydlení
bezpečné.“
Žalm 4, 9
„Jest čas zrození
a čas umírání…“
Kaz. 3, 2.
„Aj, já umírám, ale Bůh
bude s vámi…“
- Mojž. 48, 21
Byť se mi dostalo jíti
přes údolí stínu smrti,
nebudu se báti zlého,
neb ty se mnou jsi.
Žalm 23, 4
Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá,
v stínu Všemohoucího
odpočívati bude.
Kramerius
Žalm 91, 1
Toť jest pak věčný život,
aby poznali Tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal,
Ježíše Krista.
Jan 17, 3
Blahoslavení,
kteří v Pánu umírají…
Zjevení 14, 13
To dobře, služebníče dobrý a věrný,
nad málem byl jsi věrný,
nad mnohem tebe ustanovím.
Vejdiž v radost Pána svého.
Mat 25, 21
Žádný zajisté z nás není sám sobě živ,
a žádný sobě sám neumírá.
Nebo buď že jsme živi, Pánu živi jsme,
buď že mřeme, Pánu mřeme.
A tak buď že jsme živi,
buď že umíráme,
Páně jsme.
Řím 14, 8
Sv. Pavel:
Víme zajisté, že byl-li by tohoto
našeho přebývání stánek zbořen,
stavení od Boha máme, příbytek
ne rukou udělaný, věčný, v nebesích.
- Korynt. 5, 1
Církevní citáty – pohřební služba Pegas:
Tyto verše běžně tiskneme na smuteční oznámení, stuhy a pohřební dekorace i další pohřební zboží.
Věčné světlo ať mu svítí, Pane,
u tvých svatých navěky,
vždyť ty jsi plný dobroty a lásky.
Smiluj se, Bože, nad těmi,
kdo odešli z tohoto světa k tobě.
Buď vůle tvá,
jako v nebi, tak i na zemi.
Mt 6, 10
Blahoslavení čistého srdce,
neboť oni Boha viděti budou.
Mt 5, 8
Pokud hledáte pomoc nebo informace týkající se pohřbů, můžete kontaktovat pohřební ústav PEGAS CZ na bezplatné nonstop lince (+420) 800 176 423.
