Úmrtí v zahraničí – co mám dělat?
Kolem repatriace zesnulých je spousta otazníků. Co je repatriace? Koho se týká? Jaké dokumenty jsou při repatriaci potřeba? Na které úřady se mám obrátit? A především – kdo může repatriaci zesnulého zajistit? Odpovědi na mnohé z těchto otázek najdete v našem článku.
Co je repatriace?
Jedná se o převoz zesnulého z místa úmrtí kdekoliv ve světě zpět do České republiky nebo naopak převoz občana jiného státu z České republiky zpět do jeho vlasti.
Když zemře občan ČR v zahraničí
Nikdo nepředpokládá, když například odjíždí na dovolenou, že by se z ní nemusel vrátit živ a zdráv. Staré přísloví však praví, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a je to bohužel pravda. Všichni bychom si rádi užívali cestování bez starostí spojených s koncem života. Někdy se však tragédie přihodí a pak potřebujete vědět, co dělat a na koho se obrátit v této stresující a smutné chvíli.
Přirozeně též lidé, kteří jsou občany ČR a žijí svůj život dlouhodobě v zahraničí, mohou na sklonku života vyslovit přání spočinout v rodné zemi.
Pro všechny pozůstalé pak může být klíčová otázka: Jak ostatky svého zesnulého člena rodiny převést zpět do ČR?
Jaké kroky je nutné udělat v případě úmrtí člena rodiny či příbuzného v zahraničí
Ten, kdo zajišťuje záležitosti zemřelého, by měl v mezích svých možností zjistit, zda zemřelý měl sjednáno pojištění pro případ úmrtí v cizině, a následně kontaktovat pojišťovnu, s kterou byla smlouva sjednána, případně její asistenční službu. V případě pobytu v zahraničí s cestovní kanceláří je vhodné řešit situaci v součinnosti i s delegátem CK.
V ostatních případech je nutné neprodleně kontaktovat příslušný zastupitelský úřad České republiky v zahraničí či odbor konzulárních činností Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Pokud však pojistná smlouva uzavřena nebyla, pozůstalí se mohou obrátit na profesionální pohřební službu v rámci České republiky, která má se zahraničními repatriacemi dlouholeté zkušenosti, a která zajistí celou repatriaci do ČR. Napovědět vám může také náš článek – Jak vybrat pohřební službu.
Jaké dokumenty budete k převozu pozůstatků potřebovat?
V případě, že jsou pozůstalí stále v místě pobytu kde došlo k úmrtí, je ještě před návratem domů nutné ověřit u asistenční služby, zda je potřeba podepsat nějaké dokumenty, případně převzít osobní věci zesnulého. Především cennosti se pak velmi složitě dopravují zpět do ČR. V žádném případě s sebou neodvážejte osobní doklady zesnulého jako OP nebo cestovní pas! Instituce v zahraničí (např. policie apod.) tyto doklady potřebují k vyřízení formalit nezbytných pro zajištění dokumentace k repatriaci. Osobní doklady se po převozu vrátí zpět pozůstalým.
V případě, že v zahraničí není přítomný žádný rodinný příslušník, zajistí podklady pro vydání zahraniční dokumentace k repatriaci zde v ČR buď asistenční nebo pohřební služba ve spolupráci s rodinou zesnulého.
Doklady zemřelého a veškerou dokumentaci převezme pohřební služba na letišti Václava Havla v Praze současně se zesnulým, a po dokončení repatriace je předá rodině zemřelého. Pokud není v cizině vydán vícejazyčný úmrtní list, je potřeba zajistit zde (v ČR), soudní překlad do českého jazyka, a následně se s ním vypravit na matriční úřad dle místa trvalého bydliště. Po vyplnění formuláře úředník zařídí vydání českého úmrtního listu na zvláštní matrice v Brně, odkud bude pozůstalým zaslán na adresu jejich trvalého pobytu.
Jaká je cena repatriace?
Pokud zesnulý neměl sjednané cestovní pojištění zahrnující repatriaci v případě úmrtí, pak tyto náklady plně hradí pozůstalí. Jedná se o poměrně vysoké částky, proto doporučujeme vždy před vycestováním zkontrolovat, zda pojištění zahrnuje i repatriaci pro případ úmrtí. To se týká i občanů dlouhodobě pracujících v zahraničí, nebo i v zahraničí trvale žijících, kteří mají přání být po smrti repatriováni zpět do vlasti.
Tělo zemřelého je převáženo v rakvi určené k přepravě obvykle pohřebním vozem nebo letecky. Mezinárodní podmínky pro přepravu zesnulých jsou v plném znění uvedené ve Štrasburské dohodě o převozu těl zemřelých (Štrasburk, 26. října 1973), která je k dispozici v plném znění i pro veřejnost (najdete ji na internetu).
Tělo zemřelého může být také zpopelněno v zemích, kde došlo k úmrtí, a do České republiky se následně vrátí pouze schránka s popelem. Tato varianta je ekologicky šetrnější a ekonomicky zajímavější. Mezi výjimky patří muslimské země, kde zpopelnění není možné, protože to tamní právní předpisy neumožňují.
Ceny za všechny služby se odvíjejí od vzdálenosti místa kde ke smrti došlo a nákladů místních pohřebních služeb. V případě, že cestovní pojištění zesnulého zahrnuje i repatriaci těla zpět do ČR, a pojišťovna případ schválí, kryje v tomto případě pojišťovna veškeré náklady repatriace. Pozůstalí, pokud byli společně se zesnulým v místě úmrtí, mohou odcestovat zpět do ČR. Asistenční služba poté zkontaktuje a určí pohřební službu v ČR, která ve spolupráci se zahraniční pohřební službou zajistí celou repatriaci včetně dokumentů a úmrtního listu, a také dopravu až do místa určení po celé ČR.
Zastupitelský úřad České republiky v zahraničí za svou součinnost nevybírá žádný poplatek.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení?
Případné lhůty stanoví právní řád státu, kde došlo k úmrtí. Průměrná doba od data úmrtí k uskutečnění repatriace do ČR je cca 10 pracovních dnů, v některých destinacích, zejména mimo EU, jsou tyto lhůty delší.
Pokud hledáte pomoc nebo informace týkající se pohřbů, můžete kontaktovat pohřební ústav PEGAS CZ na bezplatné nonstop lince (+420) 800 176 423.
